Rozhovor z Ruska s Honzou Filipem
Dneska jsme si k rozhovoru pozvali chrudimského odchovance Honzu Filipa, který patří k jedné z opor našeho týmu, avšak v letošní sezoně dal přednost studiu v zahraničí. Johnny, jak mu všichni přezdívají, odjel do ruského Saint Petersburgu poznávat krásy místních jaderných reaktorů („ruských dívek“ – pozn. redakce). Věřme však, že Johnny se vrátí neozářený plutoniem, nýbrž basketbalovým bohem a v závěru sezony nám pomůže k co nejlepšímu výsledku. Největší chrudimské psisko jsme společně vyzpovídali my - Štěpán a Véča.
1. Johnny, jak se máš a jak si užíváš své studium v Rusku?
Prostředí Petrohradu mě velmi překvapilo. Tento významný ruský přístav se rozkládá při ústí řeky Něvy do finského zálivu. Město je na vysoké, téměř evropské, úrovni. Díky svému historickému centru a bohaté minulosti (obrana Leningradu za 2. sv. v. – na to si zde lidé hodně potrpí) je považováno za vrcholné místo blahobytu v Rusku. Mohu potvrdit. Lidé jsou zde přátelští a milí.
Studium si zatím užívám, protože jsem ještě studovat nezačal. Využil jsem možností a procestoval, vyzkoušel či viděl vše, co se dalo ve městě i okolí. Nicméně univerzita je na vysoké úrovni. Za což mohou hlavně vyučující, kteří jsou kapacitami ve svém oboru. Přeci jen ruští jaderní fyzici, to je odjakživa ve světě pojem a leccos už v minulosti dokázali.
Nároky na studenty jsou tu obrovské, a proto mi nezbývá, než tu celkem dřít. Ale zas abych nemaloval čerta na zeď :D
2. Dorazila už pověstná ruská zima?
Konečně vím, jak se cítil Sanka v kultovním filmu Kokosy na sněhu. Jinak bych řekl, že ještě nedorazila. A až dorazí, tak se z koleje nehnu (smích).
2. Véča nám potvrdil, že Erasmus je jeden velký večírek. Mohl bys prozradit nějakou pikantnost z večerního života, která se ti udála, nebo u které si byl přítomen?
Opět mi nezbývá, než souhlasit. Party jsou tu hodně ujetý a dlouhý. Petrohrad se nachází v deltě Něvy, a proto je tvořen několika mosty spojenými ostrovy. Mosty jsou v noci otevřeny kvůli lodní dopravě, a proto je téměř nemožné dostat se z centra na kolej (metro jezdí od 6). Tady prostě musíš jet až do rána. Nenaděláš. # tough life
Pikantnost? Těch bylo hodně. Od srandovních až po vážně ujetý, z kterých jsme se bavili ještě týden (do další akce :D). Nicméně, napadly mě hned dvě.
První. V taxíku nad ránem. Jeden z kamarádů, Francouz, vylitej jak váza, si slušně řečeno nablil do klobouku, který mu zůstal z posledního baru. Když se zdálo dokonáno, klobouk jsem vzal a vyhodil z taxíku. Chvíli jsme čekali, co bude dál, jestli jako dobrý a tak. Těsně před odjezdem slyším z venku šílený smích. Jeden borec, co šel kolem, prostě vzal ten klobouk a nasadil si ho, jakože dobrý.
Druhá. Finská hra se jménem Hundred Games. Připravovali jsme se na ni dlouho, zvažovali taktiku a brali v potaz sebemenší detail. Úkolem hry bylo vypít 100 panáků piva za 100 minut (celkem 8 piv). Nesmí se u toho jíst, otvírat si pivo dopředu, pít pouze z panáků a tak. Jakože fakt pravidla. Šílenost. Prvních 5 piv dobrý, byl jsem neskutečně nad časem. Ale pak už to prostě nešlo. Ještě že jsem si nechal na konec pár kozlů. Z přibližně 20ti účastníků jsem protrhl cílovou pásku jen já a jeden Němec.
Abych vše uvedl na pravou míru, kalení je tu drahý. Proto se pije střídmě a hlavně o víkendech. Nechci říkat na mé poměry, ale spíš tady abstinuju. Chybí mi český pivo a strahovský posezení v hospodě.
3. Pochytil jsi už něco z ruštiny? Zkus nám azbukou napsat: „Jsem Johnny a jsem největší psisko na světě.“
Ruštinu vodím jak Votyho na tréninku. Lekce jazyka jsou zde naprosto dokonalý, dlouho mě nic tak nebavilo. Jsem schopen bavit se s kýmkoliv a jakkoliv.
„Почти всегда, мои друзья мне называют Джонны и я являюсь самым большым псиском в мире. Гаф“
4. Náš tým změnil před letošní sezonou trenéra a ty jsi s týmem absolvoval letní přípravu, byla v něčem jiná než ty předchozí?
Nově úřadujícího kouče znám poměrně dobře i přes to k němu chovám úctu a doufám, že se bude trénování nadále věnovat a to nejen na poloprofesionální úrovni. Zřejmě z toho důvodu si vybral právě náš tým Darrenu, s kterým má našlápnuto minimálně k Evropě, jak my po vyhraném zápase s oblibou říkáváme. (smích) Do přípravy jsme vstoupili s ohromným nasazením. Bylo vidět, že chceme tvrdě pracovat a dát do toho všechno. Tím jsme mu to trochu ulehčili. Za to on nám ne. Tréninky byly tvrdé, ale o to lépe propracované, zaměřené na všechna odvětví basketbalu a dokonce měly hlavu a patu.
Abych pořád jen nechválil, Štěpán je pěknej píčus
5. Co říkáš na vstup Chrudimi do letošní sezony?
Všechny naše zápasy sleduju „onlajn“ a mám ty nejlepší informace o dění v klubu. Vstup je oproti minulému ročníku výrazně lepší. Příprava se projevila pozitivně a náš tým vstoupil dobře. Bohužel jsme se opět nevyvarovali zbytečných proher a bodů darovaných slabším soupeřům – Brandýs n. L. a Tesla Pardubice. Nicméně, pěvně věřím, že naše výkony se budou nadále zlepšovat a nastolíme domácí neporazitelnost.
6. Z komentářů a zpráv od spoluhráčů víš zhruba, jak jsme jednotlivé zápasy hráli. Naši hru řídíš z pozice rozehrávače, dal bys chrudimským hráčům nějakou radu na dálku?
Statistiky sleduju pravidelně. Přesto, aniž bych viděl naši hru na vlastní oči, těžko posoudit. Většinou umím něco vytknout, navrhnout, jak udělat lépe a tak. Bohužel takhle z dálky je to velmi obtížné.
Naproti tomu jsem byl velmi užitečný v taktické přípravě, jelikož 2 týmy z Prahy znám dokonale z pražského A přeboru, strahovského streetu či reprezentace ČVUT v zahraničí.
7. Až se vrátíš z Ruska, naše sezona půjde zřejmě do finále. Připravuješ se nějak v Rusku, abys mohl našemu týmu pomoc v případných bojích o Play off?
Připravuji se velmi poctivě. Změnil jsem denní rytmus, stravování a vůbec se snažím na sobě pracovat. Doufám, že mě počasí stále dovolí běhat venku v přírodě, což by mělo být mým vrcholem atletické přípravy, kterou jsem naplánoval na prosinec a leden. Co se týče basketbalu, s tím je to zde o trochu horší. Na začátku jsem strávil mnoho času venku na streetu, kde jsem poznal mnoho nových fajn lidí. I tak jsem ale promarnil jakékoliv zapojení se do univerzitního týmu, o kterém jsem slyšel, že existuje. Jelikož mým mottem je nevzdávat se a že vše se má zkusit, pokusím se spojit s kolejním týmem, jehož nějaký rozpis jsem zrovna včera viděl na nástěnce.
8. Jsi známý tím, že nebýváš tahounem jenom na hřišti, ale i na večírcích BK Chrudim. Plánuješ přijet na Vánoce domů a zúčastnit se tak každoroční vánoční besídky v Chrudimi, nebo si s hráči zazpíváš chrudimskou hymnu „šalalala BK Chrudim“ pouze po telefonu?
Bohužel na Vánoce se domů nechystám. Přes to, že je mám opravdu rád, zůstanu zde v Petrohradě a oslavím vánoce školou a večer s přáteli. Vánoční večírek si u mě za léta strávená v Chrudimi vytvořil citový vztah. S klukama si určitě zavolám, ale radši ne na mobilu jak posledně. Stálo mě to asi 500,-. „Štěpáne, nestojí mě to nic, že jo!!“, „Jasně, že ne Johnny nestojí, já volám tobě a my to máme zdarma.“ „Jasný, ale já mám ruský číslo.“ „Šalalalalaaaa…“ (smích)
9. Čtveřice členů chrudimského týmu se zapojila do letošní akce Movember (konkrétně Kouč Štěpán, Marcel, Véča a Voty), zapojil ses do charitativní akce taky, nebo tě charita vůbec nebere?
Charita je dobrá věc a jak jsem zmínil výše, snažím se podporovat Darren, co to jde. A tak jsem neváhal a do akce Movember jsem se s chutí zapojil. Vypadám jako ultimátní trotl, ale na to už jsem si zvykl. Naštěstí je nás tu několik, kteří se odhodlali podpořit charitu svými mustangami.
10. Na závěr nám ještě řekni, jak tvoje máma snáší to, že jsi pryč. A co říkáš na Martina Trunečka, kterému tolik chybíš, že si dal na noční stolek fotku tvé sestry?
Moje mamka to snáší těžce. To víte, sestra v pr… dlouhodobě a Janek taky nelenil, sbalil svých pár švestek a vydal se do světa po vzoru ségry. Já si svým těžkým obdobím prošel první měsíc. Nejedna kapka ukápla. Navíc jsem se tu snažil o svůj oblíbený vtip „Tvoje máma (Tvaja mať)“, ale moc jsem se s úspěchem nesetkal. Vlastně jsem to zkusil jednou před klubem a nebyl to dobrý nápad. A Martine, pro tebe radu bohužel nemám. Nezbývá mně nic jiného, než ti držet palce. Bosky.
Vzkaz pro hráče BK Chrudim:
Nepřestávejte makat. Pěkně od zápasu k zápasu. Pokud můžete, máte chuť a zdraví to dovolí, ukažte se na tréninku. Když nad tím tak uvažuju, už abych byl zpátky a pomohl týmu svou nebranitelnou zbraní, kterou je, jak jistě všichni víte, střelba z dlouhé vzdálenosti.
A abych se přesvědčil, že všechno nelajkujete jen tak jako Martin a dočetli jste to až sem, napište do komentáře „haf“.