Rozhovor s novými posilami Áčka
Stojíme na prahu nové sezony, a proto nemůže začít naši pravidelnou rubriku rozhovorů s nikým jiným než s novými posilami. I když spojení nové posily je v tomto případě trošku zavádějící. Chrudimský A-tým pro letošní sezonu posílí Robin Blažek a Martin Truneček.
Pro chrudimské fanoušky se jedná o známá jména. Prvně jmenovaný Robin totiž prošel mládežnickými kategoriemi Chrudimi a do dneška hrával za naši rezervu. Zároveň je důležité říct, že Robin pochází z Přelouče a ve druhé lize proti nám pravidelně nastupoval. Martin je naopak čistokrevný odchovanec chrudimského basketbalu. Už od mala sledoval svého tátu Tomáše Trunečka, jak lámal kotníky soupeřům svým rychlým pohybem a brousil chrudimskou palubku zleva doprava a zprava doleva. Bylo jasné, že i on půjde v jeho stopách. Martin tedy rovněž svoji basketbalovou kariéru spojil s Chrudimí, ze které si v letech 2015 – 2018 odskočil do Přelouče, aby okusil jaké
to je, když vás přejede chrudimský válec. A jaké to vlastně je dovíte v dnešním článku.
Robine a Martine, vaše basketbalová kariéra byla nakousnuta v úvodu článku, mohli byste
ji na úvod pro naše fanoušky shrnout? Jde mi o to, kdo vás k basketbalu přivedl a kde jste všude hráli, než jste se rozhodli pro Chrudim.
M: K basketu mě přivedl taťka, který byl i můj trenér. Už od malička jsem ho s rodinou chodil sledovat jak jako hrající trenér válčil ve druhé lize a od té doby jsem měl jasno, který sport chci dělat. V mé kariéře se protočilo spoustu trenérů, ale když mě mohl poslední dvě sezóny opět trénovat taťka, bylo to to nejlepší, co jsem mohl zažít a tímto mu chci poděkovat za vše!! Po mládežnických kategoriích jsem definitivně přešel do dospělé soutěže, kde jsem již od 17ti let pendloval. Když mě bylo 22 let, rozhodl jsem se posunout své zkušenosti výš a přestoupil jsem do Přelouče. Kluci mě skvěle přijali mezi sebe a hned první sezónu jsme suše zničili všechny soupeře (smích). Další dvě sezon už tolik úspěchů nebylo a po pádu ze druhé ligy se pro mne nastala otázka, co teď? Následně jsem byl kontaktován vedením klubu, že bych si opět mohl zahrát druhou ligu za mateřský klub a tak jsem neváhal a chystám se postavit této výzvě.
R: Mě k basketu také přivedli rodiče, konkrétně táta, ale v rodině basket nikdo nikdy nehrál, šlo spíš o náhodu. Začínal jsem asi v pěti letech, ale v Přelouči nebyla moje věková kategorie. Dlouhou dobu jsem tedy hrál se staršími ročníky a spíše paběrkoval. Zlom nastal až v patnácti, na školním turnaji si mě vyhlídl věhlasný trenér Procházka z BK Pardubice. Na rok jsem se stal součástí jejich týmu a současně mi zařídili hostování na Tesle, abych měl dostatek příležitostí získat herní praxi. To byla obrovská zkušenost. Příští léto mě kontaktoval Martinův táta s tím, že by se jim v Chrudimi hodilo křídlo a bylo to. Tímto bych se určitě připojil k Martinovi s poděkováním. Hned od počátku jsem pod jeho vedením dostával spoustu prostoru na hřišti, a to mi hodně pomohlo. Od té doby jsem tu zůstal, většinu času na hostování, kdy jsem se současně zapojil i do mužského basketu u nás v Přelouči a zkusil si i 2.ligu. Místní hráči i atmosféra v kabině mi však rychle přirostla k srdci a považuju tak Chrudim za svůj druhý domov.
Přicházíte do nového týmu, ale nikoliv do neznámého prostředí. Jaké jsou vaše očekávání?
M: S klukama se dobře znám, takže odpadne úvodní sehrávání a poznávání novych spoluhráčů, signálů a herních situací. Doufám, že budeme bojovat o ty nejvyšší příčky a týmu budu moct co nejvíce pomoct.
R: Je to, jak říkáš, prostředí znám dobře, a i s klukama jsem několikrát trénoval. I přesto, že v béčku máme podobné signály a herní styl, tady to bude všechno v daleko větším tempu a nasazení, takže na tu spolupráci si možná budu chvíli zvykat. Jinak očekávání jsou asi ta nejvyšší – poslední dva roky došel tým až na vrchol druhé ligy a předpokládám, že letos budou ambice podobné.
Oba dva jste proti Chrudimi hráli několik zápasů, jaké to bylo hrát proti kamarádům? Byla tam větší motivace? Vypisovali jste sázky, případně hecovali jste se chrudimskými hráči?
M: Jasně, vždy, když došlo na tyto zápasy, byla to událost na kterou jsem se těšil. Navíc se vždy jednalo o utkání ve “dvojíčce” takže druhý den na novo a ještě s větším odhodláním a hecováním. Pamatuji si vždy na sázky s hecovaní s Johnnym a Véčou :-D :-)
R: Tím, že jsem několik sezón hrál jak za Přelouč i Chrudim najednou, míval jsem až 4derby ročně a pokaždé je ten zápas speciální. Větší motivace tam určitě je a to ať už jsem byl na té, či oné straně. Hecování a popichování jsme si užili taky dost, ale vždycky samozřejmě v přátelské rovině.
Pokud se mnou, Robine, budeš souhlasit, jedná se o tvůj největší přestup. Zároveň u tebe, Martine, jde o návrat domů, připravujete se nějak víc či speciálně na letošní sezonu? Je to pro vás i nový impuls ve vaší kariéře, něco co vás nakoplo?
M: Vždycky je těžké přidat se k týmu, kde vše šlape jak má a je rozjetý. Navíc, v týmu, který dvakrát za sebou vyhrál druhou ligu a nemá důvod cokoliv měnit. Proto se snažím v přípravě do toho dát maximum a pokusit se co nejvíc nahnat fyzičku, abych se mohl postavit této výzvě.
R: Je pravda, že to bude velká změna. Na druhou stranu, soutěž znám moc dobře a vím, co očekávat. Souhlasil bych s Martinem, že to nebude lehké se zařadit do týmu, který hraje pospolu již několik let a kluci jsou na sebe zvyklí. Žádnou speciální přípravu jsem ale nezvolil. Mám rád svoji rutinu, díky které se vždy cítím na novou sezónu připraven.
Jak probíhalo vaše léto a jak se mimo sezonu udržujete fit? Dáváte si volno, případně pracujete na vašich slabinách a svalech, abyste udělali na plovárně dojem. Mnoho sportovců rovněž léto využívá jako příležitost se věnovat jiným sportům.
M: Léto trávím tradičce spíš odpočinkově a věnuji se rybaření a pohody u grilu. Bez sportu to však úplně nejde, takže klasicky vyhrává běh, kolo a naposledy to byl úspěšně absolvovaný triatlon s Véčou a Čévou :-) Teď už se ale těším na změnu a chystám se do Itálie zdolávat vrcholky hor.
R: Z konce minulé sezóny jsem si odnesl zranění ramene, a to mě bohužel provázelo značnou část mimosezónní pauzy a částečně ještě stále provází. Jinak v létě rád zajdu do posilovny, zaplavat si, zaběhat si, ostatně asi jako většina hráčů.
Prozraďte nám ještě vaše cíle pro letošní sezonu. Dáváte si jenom týmové cíle, nebo máte i nějaké osobní, řekněme, milníky, které chcete překonat?
M: Individuální cíle úplně nemám, chtěl bych být co nejvíce prospěšný týmu. S týmem věřím v první místo a probojovat se co nejdál v play off.
R: Osobní cíl už mám několik let stále stejný – vystřelit co nejméně airballů – tak uvidíme jak to letos půjde : ) Určitě bych ale chtěl pomoci týmu, jak jen to bude možné. Nejsem žádný bodový hráč ani střelec, ale na hřišti nechám vše a budu se snažit splnit trenérovi pokyny.
Závěr je už na vás, jak pozvete fanoušky, případně pokud chcete doplnit o nějaký komentář a vypsat třeba veřejně nějakou sázku na našeho kapitána.
M: Samozřejmě sázky mezi mnou a Johnnym jsou už tradice, takže něco určitě vymyslíme i letos :-) Fanoušky bych títmo chtěl pozvat na nejbližší utkání, kde s jejich mohutnou podporou budeme bojovat o dobrý vstup do sezóny. Vedení a trenérovi bych chtěl poděkovat za možnost návratu domů!!!
R: Určitě bych chtěl srdečně pozvat všechny fanoušky na letošní sezónu! Ve druhé lize bude i letos k vidění pěkný basket a všichni se pokusíme navázat na úspěchy z předchozích dvou let.